Otec dítěte si to přál a mocenské boje probíhaly na jiné rovině, než na téhle.
"Co je po jménu.....", že?
Já k rozhodování nepotřebuju pocity celého širokého dalekého okolí a frustrované pocity jiných, tedy v tomto případě žen. Případné záměny, kdy jsem byla oslovována stejným příjmením, jsem jednoduše v tu chvíli uvedla na pravou míru.
Manželovo příjmení jsem po mnoha letech přijala taky a bez velkého reptání, taky co na tom tak hrozně moc řešit?
Jestli to někoho okázale pohoršuje, ať to vztahuje na sebe a řeší ve své rovině, to chápu, ale vadí mi tendence to ostatním podsouvat jako špatné.