Taky jsem se nechtěla jmenovat jinak než mé dítě. Řekla jsem muži, že se na mě budou dívat jak na chůvu nebo na opatrovnici, a ne jako na matku, a že jestli se nechce ženit, nemusí, ale děcko se bude jmenovat po mně. Čekali jsme kluka, manžel chtěl nositele jména, tak byla svatba, vdávala jsem se v 6. měsíci. Jinak si myslím, že to maminky vidí tak, že až se děcko narodí, oni 2 se vezmou a že se kolem jména děcka nebude nic řešit. Pak se ukáže, že to třeba neklape, jdou od sebe, jsou sami a každý se jmenuje jinak, jak má spolužačka. Je s děckem sama a dnes už jí to vadí, že se každý jmenuje jinak.