Předem se omlouvám, vím, že podobné téma bylo v rodinných vztazích, ale zajímá mne názor maminek vychovávajících děti s respektem.
Mám dva syny(2,5 a 1rok), bydlíme v domě s prababičkou(manželova babi)Starší syn by s ní byl nejraději pořád, jakmile se mu nevěnuju na 100% hned uteče k ní. Stačí abych zašla na wc, přebalila mladšího ap. Snažila jsem se zavést dohodu, že k babi může, když spí mladší, chodí spát po o. pak chodíme ven.Je to denně tak hodina a půl. Je mi jasné, že babičku preferuje především proto, že se mu může víc věnovat. Přeci jen se věnuje jen jemu a nemá celkově tolik povinností. Mně to dost mrzí Ráda bych aby si s bráškou víc hráli spolu. Hlavně když potřebuju uvařit ap. ráda bych aby se spolu zabavili. Už nevím jak na něj, jaká nastavit pravidla. Když o tom chci mluvit s babi, řekne mi jen, že ho nahoru neláká a víc se o tom nebaví Jinak spolu vycházíme dobře.
Jak byste to řešili? Nechali ho tam chodit dle libosti nebo trvali na zavedených pravidlech i za cenu pláče a rozepře s babi?