Od té doby mám pocit, že vztah šel někam do kytek. Vadí mu, že mu vyčítám, že si mě nevšímá, ale co mám dělat?? Jistě, že každej vztah někam postupuje, že nikdy to už nebude jako dřív. Ale když mi dřív psával smsky (nejen na začátku vztahu) a teď je mu zatěžko jednu dvě pitomý zprávičky poslat? Dneska jsem na něj hodinu čekala s obědem, neměl ČAS napsat, že se zdrží. Mám pocit, že už jen pořád čekám. Na to, kdy bude mít trochu čas, míň nervů. Ale mám pocit, že to asi nepřijde:-( Ode mě se očekává snad jen to, že čekám doma, nejlíp s jídlem a už toho mám vážně dost. Když se ani neozve, tak proč bych na něj čekala. Mám taky svý zájmy... Pomoc v domácnosti naprosto skončila, není čas, když musí vydělávat. Sexuální život stojí taky za kulový, většinou je unavenej, někdy jsem zase unavená já a někdy jsem taky naštvaná, takže ikdyž má on zrovna náladu, tak ji nemám já
Obracím se na vás o různé názory. Nechci se rozcházet, ale zároveň mi to takhle vůbec nevyhovuje. Uvítám jakékoli tipy na to, co s tím