Ale jak si to férové jednání představuješ v praxi?
Jsem v nějakém vztahu, vztah v podstatě funguje, a já se najednou zamiluju. Neplánuju to, nic tím neřeším, před ničím neutíkám - zamiluju se. Do souseda, do bývalýho spolužáka na srazu třídy, do novýho kolegy v práci, do svýho doktora na středisku.
Mám přijít domů a na férovku říct: "Ty, hele, Lojzo, já se zamilovala do Karla. Zatím spolu nic nemáme, ale myslím, že by si dal říct, protože tuhle na mně při obědě tak divně pokukoval a přisunoval si svůj tác k mýmu... strašně se mi líbí gesto, jakým si uhlazuje knírek, děsně mu sekne ten tmavě modrej oblek a vůbec, víš, on TAK strašně hezky voní... tak tě prosím tě chci na rovinu upozornit, že s ním možná skončím v posteli."
Nebo jak jinak?