Jednou na mě táta nastražil past. Bylo mi kolem 6 či 7 let. Na viditelné místo položil papírovou dvacku a dělal, že mě nesleduje. Já ji samozřejmě vzala a už jsem se těšila, co že si to všechno nekoupím. No, potom jsme s tátou vedli dlouhý klidný vysvětlovací rozhovor na téma nepokradeš
V těch letech jsem si samozřejmě uvědomovala, že dělám špatnou věc a když mi říkal, že se to nemá, příšerně jsem se styděla. Tak, že si to pomatuji dodnes.