No, já je do regálovýho obchodu brala tak jednou do roka. U nás v dědině byl jenom prodej přes pult. A syn dlouho princip placení nechápal, věděl, že se to dělá, ale nějak mu nedocházel smysl. Tedy věděl, že když dostane zboží, má dát penízky, ale nedocvaklo mu, že bez těch penízků to zboží mít nemůže (a že jsme se mu to nějak navysvětlovala). Pochopil to právě až někdy kolem čtvrtého roku.
S malou to bylo oto horší, že byla kolem třetího roku dlouho nemocná (vlastně to byl tak rok samoty s mámou)a musela být i dlouho v izolaci, takže hodně věcí ze života "venku" jí unikalo. Sice jsme si povídaly, hrály, dívaly se na TV, ale člověk nezvládne všechno. Zato perfektně ovládala hru na doktora ORL...