myslim, ze takovych je nas vic. taky zijeme zcela bez jakekoliv hlidaci pomoci a zijeme doktori, tedy takovi ti bezni, to mi prijde jako smesny problem. bud chodim s detma (klidne i na tu gyndu), ale vetsinou sama , protoze jak zubare tak gyndu, tak i praktika jsem specialne vybirala tak, aby meli aspon jeden den v tydnu tak dlouho otevrenou ordinaci, aby manzel hlidat mohl. spis je problem s nenadalymi nemocemi. v patek mi budou sundavat sadru a pojedu tam s obema detma (4,2 roky). absolovuji se mnou kolecko vysetreni, rtg, sundani sadry. nevidim na tom nic zvlastniho. vezmu s sebou jidlo, piti, knizky, puzzle, hracky a proste je nejak zabavim. kdo jiny uz by mel vedet jak zabavit deti nez jejich rodice
uvazuju o tom, ze v ramci zachovani zdraveho rozumu zkusime najit nekoho kdo bude pravidelne aspon jednou za mesic vecer hlidat, abysme meli s manzelem taky chvilku pro sebe. zatim jsem to nerealizovala, ale rozhodne to je v planu.