Já osobně tedy jedináčka nikdy neměla pokud opominu to, že jsem nechtěla, aby holky zůstaly "jedináčkem" Každopádně vždycky jsem dělala svoji práci když byly děti vzhůru, hrála jsem si s nimi chvílema, nechávám je dělat si "co chtějí" a odpočívám když všichni opočívají. Po nějakém čase trpím pocitem, že děti zanedbávám, ale když už je tento pocit neudržitelný, tak se objevíme na preventivce u doktorky a ta mě uklidní, že je vidět, že pro jejich vývoj jim věnuji naprosto přesně tolik času kolik potřebují
Fakt si myslím, že občas si dětí "nevšímat" jim jenom prospěje

A k těm návštěvám - dodnes si pamatuji ten divnej pocit,když za našima přišli nějací známí, kteří s sebou přivedli děti, které jsme v životě neviděly a s těma jsme se museli zavřít v pokojíčku a hrát si než rodiče řeknou dost dooost trapné ale vím, že to naše děti asi taky nemine