Já to tedy dělám úplně naopak a dle mého názoru je to vhodnější. Když malý spí, jdu si "hodit nohy na stůl" zkrátka věnovat se jen sobě a když je vzhůru, pracujeme spolu. Pravda, spoustu věcí jsem dělala s prcke na zádech v šátku, ale teď už je mu rok, tak pozoruje sám. Občas ho posadím do židličky, když třeba vytírám.

Domnívám, že je lepší, aby dítě zažívalo skutečný život - oběd se neobjeví sám na stole, je třeba ho uvařit, špinavé nádobí umýt a hračky uklízet abychom o ně nezakopávali a nerozbili si je apod...

Navíc si tedy osobně nedokážu představit, co bych s děckem 12 hodin denně vymýšlela za hraní a ťuťu ňuňu.