hi, tak já mám doma taky takovýho ujížděče, už se vyloženě těším, až zase nasedne na koloodrážedlo
. Mám děti dvě a vždy se strhnou navzájem, každý chce být první a navíc mají rádi vítr ve vlasech
a já vidím jen mizející podrážky bot a oblaka prachu. A mohla jsme se rozčilovat, domlouvat a stavět na hlavu jak chtěla...při každé projížďce se aspoň jednou zapoměli... jen se trochu vzdálili tak jsem začala ječet, to ovšem přes rachot a vichr kolem uší stejně neslyšeli
. Na podzim to ale už šlo, dcera přešla konečně na kolo, kluk byl na koloodrážedle taky rychlý, tak mi nezbývalo nic jiného než skočit na své kolo a už to bylo v pohodě - uff, myslím, že to nejhorší mám za sebou!
Jinak to jsou fakt hodný děti, ale tady to mě dostávalo do vrtule vždy
.