Jak vychováváte své děti tak kolem dvou let věku? Nejsem si jistá, zda své dítě vůbec vychovávám. Budou mu dva a když mu dám jídlo, tak mu dám lžičku ať se nějak nají(krmené být nechce), občas nabere lžící, občas rukou. Někdy jídlo rozmatle po stolečku(když už mu nechutná). Když ho neuhlídám a namaluje něco na zeď, tak mu řeknu, že to nesmí(moc dobře ví, že to nesmí).Nechám ho po bytě šplhat všude možně po výškách, občas kouknu zda je to nějak nebezpečné a podle toho zakročím.
Venku jsem přísná tak akorát na to, když vběhne, nebo chce vběhnout do silnice, to na něj hodně zvýším hlas, pevně chňapnu a dám mimo silnici.(párkrát jsem i decentně plácla)
Někdy pozoruji jak se chovají jiní rodiče(někdy i naši prarodiče) k podobně starým dětem a je to samé "to nesmíš", "pozor spadneš","slez dolů", "jez lžící", "jez po jednom"..následuje plácání přes ručičky, nadávání pokud si třeba dají do pusy více jídla a vyplivnou..prostě permanentní drezura(trošku mi to připomíná krotitele v cirkuse)
Zatím mi přišlo, že z tohoto nadávání tyto děti nejsou nějak extra moudré, zvláště pokud je to nonstop celý den...navíc bych byla asi hodně otrávená se vlastně permanentně na dítě zlobit a peskovat ho.
Dobře si pamatuji jednu asi padesátiletou paní, jak mi v restauraci nadávala, že mé 1,5 leté dítě dělá bordel(bylo tiše, jen si občas periodicky ťukalo lžičkou do stolečku), lžičku jsem mu sice hned sebrala, jen mi utkvělo v hlavě, jak mě upozorňovala, že její děti byly v tomhle věku vychované a rozhodně nezlobily.Je to vůbec možné?
Knížek mám o výchově načteno dost, ale v kontaktu s realitou jaksi tápu...
Jak vychovávate vy? Myslíte, že dělám chybu, když jaksi čekám, až na určité věci bude mít více rozumu a budu mu to moct vysvětlit?