ano, taky si myslím, Markéto. Určitě. Jenže co když to nezabírá a dítě si prostě jede svou cestu? POřád a opakovaně? Nekonečně opakovaně. A nedej bože, když se povolí v důslednosti... :-( mne také netěší, když musím být "rázná" /byť na tom v podstatě nic špatného není/, páč je to i náročnější. Ten adrenalin v mých žilách taky není zadarmo, to si svou daň taky vybírá, o to hůř, když matka nemá čas ani porelaxovat. Ale přikazovat mimo negaci, to je asi určitě dobrý způsob. A chválit za normální nebo hezké chování taky, než jen buzerovat za nevychovanost.samozřejmě. díky za připomenutí