Anarad,
tak k tomu "narovnávání" narovnej i tvůj pohled na děti rok po sobě.

Dvojčata také nejsou moje jediné děti. My si třetí dítě pořizovali právě proto, že větší děti začali postupně odrůstat a po postavení domu jsme si řekli, že bychom chtěli ještě benjamínka, to, že se nakonec rozdvojil s tím jsme se přiznám nepočítali. Také si vzpomínám na můj udivený výraz u Dr., když mi to sděloval, že asi pohled na mě byl vypovídající, tak mi okamžitě nabídl redukci, kterou jsem tedy ihned odmítla. Nějak si neumím hrát na Boha a určit, které by mělo šanci na život a které ne. Když už se těhotenstvá zadařilo, tak obě nebo nic.
A děti jsme si rozhodně nepořizovali, že na ně nemáme - máme naštěstí tatínka, co nás dokáže dobře zabezpečit.

Mě tedy víc než finance chyběl při začátku druhý pár rukou. A vlastně chybí občas dotěď i když už méně. Dvě malé děti si prostě sami flašku nepodrží a když k tomu ještě brečí obě ve stejný čas, tak obě najednou také nepochováš. To starší se přeci jen na chvilku zabaví samo. I když se přiznám, že tím, že dvojčata mají přibližne stejný denní rytmus než děti rok od sebe je to v tomto jednodušší - ve stejnou dobu spí, jí, bdí ... když padám na ústa, jdu zalehnout s nima, to u dětí rok od sebe přes den asi nejde. Prostě všechno má svý.