upřímnou soustrast...
já měla takovou pohádkovou babičku, v srpnu to bude deset let, co nám odešla na věčnost.
Starala jsem se o ni posledních 3,5 roku, byla na tom po mozkovce špatně, poslední měsíce jen ležela a nevnímala. Bylo to strašné,ale za to, co pro nás všechny udělala a za to, jak k nám byla hodná a co nás všechno naučila, tak jsem se jí to snažila vynahradit. Milovali jsme ji všichni a i lidé, co ji znali dosud říkají, že byla úžasná. V životě jsem nepotkala hodnějšího člověka a do smrti na ni budu vzpomínat se slzami v očích...
Takový člověk s námi bude žít stále...