Taky jsem měla takové lidi, bylo mi jich hrozně líto, paradoxně to byli ale usměvaví a nejvíc pohodoví lidé, měla jsem je hrozně ráda, strašně mě to pak zasáhlo, když umřeli, musela bych odsud asi stejně pryč, i kdybych neměla kam jít, nějak neumím zůstat citově stranou, spousta ženských to tam uměla, já teda ne, jména těch lidí si pamatuju i po 10-ti letech
Také mi nedávno umřela babička, hodně se o mě starala, o prázdninách a když jsem byla nemocná, ale to je prostě život, nedá se s tím jaksi nic dělat, no v některých případech je to fakt škoda