A nemysli si, taky mam v sobe porad takovy "hořký pocit" z dob snazeni, proste ta doba byla, loni v rijnu jsem o miminko prisla, myslela jsem si, ze zivot jde dal a proste tuhle udalost narozenim dalsiho potomka vymazu z pameti. Nevymazu, je tam, nemyslim na to, ale je tam. Proste uz jsem si zapsala do srdce a z nej mi ho nikdo nedostane. Pořád mám pocit, jak kdyby tady ještě někdo chyběl. Přitom se to stalo na konci třetího měsíce. A stejně je to tak.