Včera jsem viděla Kawasakiho růže a první půlku filmu mě neskutečně vytáčel pocit totální nevěrohodnosti jak řeči, tak celkového projevu herců. Nakolik znám své okolí a lidi v něm, tak je to o něčem úplně jiném. Zarazilo mě to už před časem, když jsem viděla nějaký český seriál v TV, ale myslela jsem si, že je to tím, že nemáme televizi a že jsem prostě odvykla. No, jsem ráda, že závada není na mém přijímači, snad se to časem spraví.