ahoj beruško, já myslím, že velká chyba nastala v tom, že tvoje maminka mu plínu dala.
My měli s dětma problém taky s hlídáním, když čerstvě uměli na záchod, či nočník, že cizím (ani babičce, v podstatě ani manželovi si nechtěli říkat)
ale i tak, když je někdo hlídal, tak i za cenu toho, že byly počůraný punčošky a několikrát, tak plenu už zpět nedostali.

Syn asi babičce říkal, že chce čuat, nebo ee.. ale protože babička mu dala plenku.. a nedala ho na nočníček.. a trvalo to několik dní.. tak asi ztratil důvěru v to, že když si řekne, že se něco děje.. a taky asi ztratil motivaci. Možná tě trestá za to, že dostal plínu zpět.. a možná jen zjistil, že do pleny to je pohodlnější.

Každopádně bych to nehrotila, rozhodně ho nebij, ničeho tím nedosáhneš, akorát toho, že mu je jasný, že to je pro tebe stráááášně důležitý a to není žádoucí.

Nechala bych ho bez plenky, vysvětlila bych mu, že jsi byla nemocná a že to byla výjimečná situace, že mu babička dala plenku, teď ale že jsi už zdravá a uslyšíš, až si bude chtít říct na nočníček.
Pokud by byla nehoda, tak ho nebít, ale aby to treba sám pral, sám se musel převléct, aby viděl co s tím je práce, případně to vyper ty a řekni mu, že protože se zase počůral, tak bohužel teď nemůžete (doplň si jeho oblíbenou činnost), protože ty musíš jít vyprat kalhoty.
Ale že to neva, že příště se mu to určitě povede do nočníku.
A když se povede, tak chválit do nebes.