ahoj,
já tě asi moc nepotěším, naše malá teď 3 roky, byla nemlich to stejný, od měsíce víceméně pořád jen řvala a visela na mě. Bohužel jak holky radí šátkování a vaky.. malá nesnesla být v čemkoliv svázaná, noční buzení po hodině i míň nebyly výjimkou.
já totálně vyfluslá kolabovala. jak začala lézt, což bylo dost brzy 4,5 měsíce, tak se to trochu začalo lepšit, ale byla permanentně nespokojená, že nedokáže, co chce sama.. a do v podstatě 15 měsíců na mě pořád visela. Vařila jsem s ní, dokonce i vysávala s ní v náručí, protože do pěti měsíců u vysavače usínala - jediná chvíle, kdy na mě nevisela a od 5.měsíce se vysavače do roku a půl panicky bála.

S každou její novou dovedností to bylo lepší. A nejvíc se to zlomilo asi měsíc před druhým rokem, když jsem ji přestala kojit, prvotní ještě horší závislost na mě, se zlepšila a do dnes, když si může vybrat, tak to jsem já, pokud ji ale hlídá někdo jiný, tak je velice spokojená a přítulná.

Takže nezoufej, některé děti prostě takové jsou, ono se to věkem lepší. Malá byla vztekloun a řvoun.

Dle psycholožky má z mého těhu a nemocniční hospitalizace v sobě velkou úzkost, kterou takto projevuje a projevovala.. takže jediné co můžeš dělat je, chovat, chovat a chovat, aby se cítil v bezpečí. On z toho vyroste a budeš nakonec mít spokojené mládě a to je to nejdůležitější. A věř mi, že když si myslíš, že už seš na dně, tak to dno je ještě hodně daleko.