Zkoušela jsem vše možné i nemožné ... i Torecan od dr. a do 16.týdne nepomohlo nic. Od 16.týdne mám občas den kdy nezvracím vůbec ... teď začínám 20. a dneska ráno jsem zas letěla na WC, ale je to už o hodně lepší.
Na druhou stranu jím jen rohlík se šunkou, nebo jiné podobné ... teplé jídlo doma uvařené nemůžu ani cítit, je mi zle jen na to myslím. Nepomůže ani když vaří moje mamka a přijedu tam na jídlo - chutnaji mi jen minutky z restaurace (bez přílohy - ty mi vadí) takže jen nějaké super masínko a k tomu zeleninový salát jako přízdoba. A hotovka ... na nic jiného nemám chuť
jenže do hospody semnou na jídlo nikdo nechce chodit tak jsem většinou hladem doma na rohlíku
Nemít mamku tak vůbec nevím co by bylo s malým. Byla jsem totální troska - denně 30x na záchodě ... znám jen cestu tam a zpět a zas tam ... Mamka mi strašně pomohla a malého si brávala vždy na pár dnů na hlídání (manžel dělá na turnusy tak vždy je 10 dnů uplně pryč a pak 4 dny doma). Je to hodně složité ... ono někdo řekne, že se ženská musí přemoct, ale to fakt nešlo. Prostě nešlo jak denně usínáte s pocitem že už zas budete zvracet a ráno tak vstáváte (a to pominu že v noci se 5x vzbudíte a 5x letíte) ... to je prostě únavné. Člověk je u 3 denní střevní chřipky jak troska a ne tak jak to trvá třeba 4 nebo 5 měsíců v kuse. Kdo nezažil nepochopí. Já měla stejné i první těhu. Do 16.týdne děs hrůza ... do 20.týdne lepší (tím myslím třeba zvracení jen 2x denně) .. od 20.týdne mi bylo ok. Teď teda začínám 20.týden a ještě mi není pořád tak dobře jak bych si přála, ale jsem šťastná aspoň za to, že je mi lépe a už aspoň trochu žiju.