Akasho, ráda bych měla tu tvojí jistotu, že to bylo na místě a v pořádku. Teda moje dcera už taky dostala a ne jen jednou, ale potom mě to vždycky mrzelo. Zvláště, když potom praštila mě- bylo jasný, od koho se to naučila že jo. Nebo když jsem jí viděla jak mlátí panenky, protože zlobí, tak to jsem se teda zastyděla. A dcera měla období, kdy zlobila fakt hodně, na zadek někdy dostala- zvlášť když se ošklivě chovala k bráchovi. Kupodivu čím víc na zadek dostávala, tím hůř se chovala. Bylo to úplně k ničemu. Nejsem ten typ co uplatňuje teorii, že dospělý, který bije dítě se k němu chová z pozice silnějšího. Ale spíš mu ukazuje, že to je správné řešení krizových situací. Plácnutí je pro mě jako ta nejzažší mez, jako ten nejposlednější z trestů, když nevyjde nic jinýho.