Souhlasím s tím, že mírné plácnutí přes ruku je spíš upozornění než nějaký tělesný trest..
Osobně jsem ho používala pokud nestačilo ne-ne-ne, zvýšený důraz v hlase či odnesení jinam... prostě když záměrně šel a znovu udělal.. nikdy jsem ale neplácala v afektu.
Můj syn začal v 10měs chodit a rozhodně to už žádné miminečko nebylo a výchovu teda už rozhodně potřeboval.. prostě pohyboval se všude, lezl do všeho a musím říct, že k objevování měl povoleno témeř vše prostě na ty vyjímky spíš ohledně bezpečnosti..
No a u toho jídla - jasně vždycky je lepší zkoušet zabavit, odvést pozornost, dát třeba vlastní lžičku, já malému často u jídla třeba zpívala nebo pouštěla dětské písničky z CD..
Jinak jsem teda názoru, že už i takto malé děti opravdu nejsou hloupé a velice brzy zkoušejí, co je a není povoleno.. čekat s výchovou do dvou let je podle mě pozdě.. a já navíc u syna teď sleduju, že spíš už se s ním domluvím, vysvětlím nebo použivám jiné výchovné metody.