Limai,
to je ovšem problém internetové komunikace, že ono to lehce útočně zní a člověk nemá možnost ten dojem korigovat podle mimiky nebo tónu. Když čteš "vážně běháte co pár minut s dítětem na nočník a visíte na něm od rána do večera očima", "máte tedy čas na něco jiného", případně "pobavila mě věta, že už novorozenec je schopen dávat signály", tak to moc vstřícně nezní. Naopak to zní jako "holky, pojďme si klovnout".

Ale akceptuju teda tvé dovysvětlení, že se fakt chceš něco dozvědět a ne se plácat po zádech s těma "normálníma". Takže na tvé otázky:

- Většina novorozenců možná téměř pořád spí, náš nespal. Naopak, protože měl hypotonický břicho, před každým čuráním a kakáním řval jako tur - proto jsme s BKM taky začali. On teda řval jak tur i kvůli tisíci jiných věcí, ale tohle zrovna fungovalo. Když spí, tak někdy čurá v takových těch fázích lehčího spánku, někdy se na to i lehce probouzí, ale to ho nezvedám, nejsem masochista. Kdyby šel na nočník, už by neusnul.

- Naše dítě má plínku (jednu čtvercovku ve svrchňáčkách), takže na něm očima nevisím, protože to mám posichrovaný tou plenou. Kakání hlásí kňučením a většinou se ke mně plazí, pokud nejsem poblíž. Čurání vesměs chytáme tak, že jde po spaní, po kojení, když se mi zdá, že "teď" (intuice) a v nějakých rozumných intervalech (ráno 3/4 hodiny, v poledne 1 hod, odpoledne 1,5 hod). Nijak to nehrotím, takže každej den jde čurání několikrát do pleny. Pokakanejch plen máme minimum - tak jednu za týden.

- Stresující to není ani za mák, to není praktika orientovaná na výkon, to je prostě součást péče - podobně jako když mimino chce pochovat nebo si cucnout A je docela hezká odměna, když vyndáš mimino po dvou hodinách ze šátku, a ono má suchou plenu. Tak tu plenu sundáš a neseš ho s holým zadečkem do koupelny. A ono furt nic. A pak ho podržíš v klubíčku a řekneš signál, a ono to s úúúúžasným úlevným odfouknutím pustí, protože už FAKT muselo, ale nechtělo čurat na tebe a pod sebe Doporučuju vyzkoušet, je to fajn