Přidat odpověď
Hmmmmm, ono je to hodně o formulacích. Ve školce u dcery paní učitelky neustále chválí rodiče, že něco zařídili apod. a říká jim. To jste šikulky. Já nevím, proč nemůže normálně říct děkuju, moc mi to pomohlo. Význam je stejný, ale v prvním případě se okamžitě cítím jako malé štěňátko, co se vyčůralo na určené místo. Možná je to jen můj problém, ale šikulkování nesnáším i u dětí. Moje dcera díky školce šikulkuje jako o život a neustále vykřikuje, že je šikulka. Můj problém je, že pro život mi přijde užitečnější, aby věděla, co udělala dobře (konkrétně). Takové šikulky pak v životě při prvním životním karambolu už nejsou šikulky a hroutí se namísto, aby si řekli stalo se, nepovedlo se, ale pořád zvládám. Místo toho si dospělá šikulka nadává, jaký je blb.
Předchozí