Madelaine, já netvrdím a nikdy jsem netvrdila, že to nejde VÁM. Zato mám pocit, že řada zastánců RaR naopak tvrdí, že to nemůže fungovat nám, selektivním autoritářům a občasným plácačům.

Že tady diskuse R+R už probíhá několik roků je sice hezké, ale myslíš, že ji těch celých několik roků sleduji?

"kdybys chtěla vzít tento princip za své, tak už by se ti to jistě podařilo." - to je pořád o tomtéž - MOJE JEDINÁ PRAVDA. Já tento princip cele za své prostě vzít nehodlám, protože v něčem na něm ze svého hlediska vidím mouchy.

"A pokud jen pořád oponuješ, jak to nejde, tak se nediv, že se nikomu moc s tebou nechce diskutovat. Nám to jde, ale nikomu to nenutíme."

Za prvé neoponuji, že to nejde, oponuji, že některé prvky toho se mi pro mou vlastní výchovu moc nezdají. Ani nezpochybňuji, že vám to funguje, ale některé z vás tvrdí, že to prostě musí fungovat každému a pokud ne, je násilník a mlátič a z dětí mu vyrostou duševní mrzáčkové - tak v podání některých z vás vypadá to "nikomu to nenutíme".

"A fakt nikomu nenutím, aby postupoval stejně, jen jsem prostě přesvědčená o správnosti takového přístupu, a nechápu, proč tě to vytáčí. "

Mě nevytáčí to, že to děláš na svém dítěti, ale žasnu nad skálopevností přesvědčení, že to tak bude fungovat na VŠECHNY děti.

"Respekt k jiným názorům jistě mám, ale stavět do jedné roviny respektující výchovu a výchovu plácáním, to v mých očích skutečně není rovnocenné. Zastánci respektujícího přístupu nemají a priori respektující přístup vždy a ke každému, to si špatně vysvětluješ. Nemůžeš například očekávat respekt k násilí."

No, nazývat občasné plácnutí "výchovou plácáním" nebo rovnou násilím mi připadá poněkud přehnané. Asi máme každý tu hranici někde jinde.