Tak jak jsi to psala, s tím souhlasím, tak jsem to přesně myslela, možná hůř napsala, jen mě prostě příjde, že tu metodu rodiče pochopili tak, že dítěti můžou dát neustále vybírat a vše je na nich. Ano, ale pokud už to nezasahuje přece zase do prostoru rodiče a jeho respektu. Jak říkáš spíše to pochopili americky, než asi je to míněno. V knize není nikde napsáno, že si mám dítě nechat skákat po hlavně, když dítě chce. Naopak, jasně je psáno, že se musí naučit dítě respektovat i ty ostatní.
Metodu obětí, jsem zkoušela dávno, ale brzo jsem to vzdala, nepochopila jsem to v té době a tím pádem to bylo bez výsledku. Pak po konzultaci s psychiatrem jsem zkusila znovu a výsledky jsou. Je to sice fuška, protože synovi už je pět a má fakt sílu, je mu to nepříjemné, ale pak jak se zklidní, tak je rád, že je v mé blízkosti. Možná to nedělám ještě až tak dobře, ale snažím se.