Přidat odpověď
Říkám, že nevím. Že někdo si myslí, že se dostane do nebe, někdo si myslí, že se znovu narodí, někdo si myslí, že zkrátka není už nic. A když se pak ptá (taky čtyřletý): "A co si myslíš ty?" Tak říkám, že si myslím, že se znovu narodím, že už jsem tady byla, ale že si vůbec nic nepamatuju a tak na to nespoléhám.
Jinak pořád řeší (nevím, kde to bere), jestli rakev, nebo spálit a nakonec se rozhodl, že rakev, ale chce tam nabitý mobil (ideálně rovnou připojený na zásuvce), kdyby náhodou nebyl mrtvý, tak aby si mohl zavolat.
A jinak mu (mě) umřela oblíbená teta a myslím, že to chápe asi tak, jako že tam už nemůžeme přijet, protože tam není. Před šestiletou dcerkou nemůžu tetino jméno ani vyslovit, hned brečí.
Předchozí