nevím, zda o ní mluvili na kurzu. Věděla jsem o ní z různých časopisů, od kamarádek. Jenže. Pokud by to na mě přišlo, bylo by pro mě hrozně těžké si přiznat, že tím trpím a obrátit se na pomoc (psychiatra?). Připadala bych si neschopně. A přitom to vůbec není pravda. Naštěstí jsem jí netrpěla, ale i tak jsem u prvního dítěte byla dost vyfluslá. U druhého jsem si dala pozor. Naštěstí vůbec nebylo plakavé. Jak spalo, spala jsem taky.