No jak to tady čtu, tak mi napadá ještě jedna věc, že spousta lidí jaksi naprosto postrádá empatii anebo i ty starší ženy zapomněly, jaké to bylo, když samy měly dítě.


Přece když ta rodina vidí, že mám "uřvance", tak je krajně bezohledné ještě do novopečené matky "rýpat" a čekat, že bude zářit euforií.


To si tak říkám, že je to možná i pro okolí pohodlnější - jaksi "hodit to na silnou matku, která to MUSÍ zvládnout" a samo je z obliga.
Tatínek nemusí pomáhat, to samé babičky.

Pak se ani nedivím, že se deprese nebo i laktační psychoza často nepozná včas, protože okolí tak dlouho do matky hustí tyhle moudra, než se ona ve výsledku totálně sesype. Takové i tragické případy proběhnou čas od času médii.