Asi tě nepotěším, ale být tebou, tak tu svatbu teď neřeším. Proč? Přítel teď nechce, rodina taky ne, děti neplánujete a hlavně - jsi mladá. Vidíš teď všechno jinak, než uvidíš za pět - deset let (neříkám, abys čekala deset let). Mluvím ze své zkušenosti - vdávala jsem se ve dvaceti, "prokoukla" v pětadvaceti a vzhledem k tomu, že svatbě přikládám velký význam, tak se "učila žít" v manželství ještě další tři roky, než jsme našli kompromisy apod. Ale růžové brýle - ty jsem měla ve dvaceti s hodně silnými dioptriemi, které se postupem času zmenšovaly a pak teprve jsem pochopila povahu lidí kolem sebe. Teď to může znít, že nejsem v manželství spokojená, teď už jsem, i když se najdou horší chvíle, ale spousta lidí by už za tu dobu se rozvedla apod.
Takže být Tebou, počkám, poznáte se ještě víc a uvidíte.