Přiznávám, že jsem za prudičku i u starších dětí. Když si děti neví rady, zasáhnu a dodatečně probereme a vysvětlím, jak podobnou situaci zkusit řešit příště.
Před pár dny u nás otevírali nové dětské hřiště, samozřejmě nával. Moje děti, podle mínění většiny chudáčci sociálně izolovaní, vylezli na sestavu prolézaček a automaticky se nahoře zařadily do fronty na klouzačku. Jenže spousta dalších dětí předbíhala a odstrkovala ty menší. Takže jsem potom stála u klouzačky a hlídala pořadí, odstavovala mrňata, která dolezla z pískoviště k dolnímu konci skluzavky, aby jim někdo nenajel botama do obličeje,...a celkově jsem tam dělala neplacenou ochranku.
Druhý den už bylo dětí jenom pár a tak i nejstarší syn(10 let) se nechal zlákat sestavou s klouzačkou. Kromě mých dětí a několika mrňousů tam byl ještě chlapec a holčička(možná sourozenci cca 7 a 8 let), kteří neustále prudili. Začali tím, že okamžitě po sjetí klouzačky se otočili a začali po kluzné ploše šplhat nahoru, čímž znemožňovali klouzání všem ostatním. To jsem jim v klidu vysvětlila, že tohle se na společné klouzačce nedělá, že by se nemohl klouzat nikdo jiný. Ještě to párkrát zkusili, když zjistili, že jim to fakt neprojde, začali házet pod prcky na klouzačku drobný štěrk, nejstaršímu ho házeli aspoň za krk. Ten ví, že menším se neubližuje, takže se jenom snažil chránit mladší sourozence, a nakonec jsem musela zase zasáhnout já. Těm dvěma miláčkům jsem klidným hlasem sdělila, že jestli se neumí na hřišti slušně chovat, tak ať jdou domů, a že jestli ještě jednou uvidím, že do někoho strkají nebo dělají naschvály, vyvedu je z hřiště za uši. Rodiče bych patrně našla v přilehlé hospůdce, už jsem byla nastartovaná, ale haranti se vzdálili sami.
Vždycky ve mně vzpění krev, když mi krátce po nějaké takové scénce, někdo začne vysvětlovat, jak jsou moje děti ochuzené, když jim nedopřeju školku. Já nevím, co je tam učí, ale nějak bych předpokládala, že by se tam děti měli naučit fungovat ve skupině. Zatím mám pocit, že se učí hlavně právu silnějšího.