Ivule, to je otázka priorit. Za sebe mohu říci, že to vše, co jsi popsala, by mi nevyvážilo jednoho sourozence(natož dva). To vše si budou moci děti dopřát i později, ale sourozence si nepřidělají.
Já taky dědila, občas záviděla(přiznávám), dovolené nic moc. Ale jsem tady. VŠ si dělám teď a mám se dobře. Nic mi neschází. Děti známé nemají moře, nové boty, nepůjdou možná(hned) na VŠ, ale zase mají jeden druhého. Je to míň?
Myslím, že sobec nejsi. Jen máš jiné priority a snažíš se myslet na své dítě, jak nejlépe dovedeš. Není to špatně. Druzí to mají jinak, ale taky to není špatně. Jen jinak.