Maťo, jak kdy. Většinou chodí kolem čtvrté, občas musí zůstat déle. Když ho poprosím, tak jak si na chvilku odpočine, tak občas pohlídá kluky, a já se jdu na chvilku natáhnout. On mi jinak pomáhá, je šikovný. Ale hrozně my chybí si ráno sem tam pospat. Ten stereotyp, brzy ráno vstát, nachystat mléko pro mladšího syna, pak pro všechny čaje, pak jídlo atd. atd. mě ubíjí. Někdy by se mi líbilo, ležet a nevstávat tak brzo.