není, jsou mu jedno běžný prostředky, trest jako že nebude večerníček nebo že je rozbitá hračka, to je mu fakt šumák., trestem je, když nedostane něco dobrýho v okamžiku, kdy to chce. Což je málo výchovný, protože když něco provádí, málokdy u toho říká "chci koko", takže trestem pro něj je, že si začne z ničeho nic vydupávat před obědem koko, nedostane, místo toho se dostaví záchvat vzteku. Nemá smysl se s ním pokoušet dohodnout, potrstě k tomu nedozrál a stejně v amoku nevnímá.
On není zatím schopný přemýšlet o budoucnosti, takže nějaký vzdálený "něco nebude když" je mu úplně jedno. Trest u takovýho dítěte (a u většiny malých) jmusí být hned teĎ, protože pak už neví, o co vlastně šlo. Kdybych zastavila auto a šla mu dát na zadek za to, že v autě za jízdy rozlívá pití, tak po zastavení už dávno neví o tom, že pití rozlíval. To je k ničemu. Trestem je, že mu v okamžžiku, kdy vylívá, seberu pití a on ho nemá, uvědomuje si to v tu chvíli. Mluvit o tom nemá smysl, zase až po tom, co přejde amok z toho, že jsem mu to pití sebreala.
Domluva je hezká věc, ale musí být domluvy schoppný obě strany, musí se naladit na stejnou vlnu, což někdy fakt nejde