Nevadilo by mi až tak moc to, jaký způsob výchovy používají rodiče, a asi ani to nebude až takový problém, když se nad tím zamyslíš.
Víc vadí rozdílné požadavky. Určitě je problém po společně stráveném týdnu spíš v tom, že prarodiče dovolí mnohem víc než rodiče a dítě si musí uvědomit, že už je zase doma, kde se poslouchá, nemlsá přd jídlem, čistí zuby a uklízí hračky...

Jinak já si myslím, že je úplně jedno, jaká označení člověk použije pro způsob, kterým vychovává (jak se o tom dá vůbec mluvit? přece reaguju na to konkrétní dítě, na konkrétmní situaci a nemám manuál pro sestavení šicího stroje).
Pokoud se s prarodiči dá domlouvat, zkus jim vysvětlit, že se ti nelíbí křičet na dítěnebo ho plácnout, ale používáš jiné metody. Ale stejně si myslím, že babička (pokud už teda podpoří jakoukoliv tvou výchovnou snahu a nebude dělat pravý opak - a to bez rodílu označení způsobu výchovy, prostě některý babičky si myslí, že mají rozmazlovat a neberou ohledy) v okamžiku, kdy bude po dítěti chtít uklidit hračky zavolá "ukliď to a pojď jíst!" než aby se snažila o "myslím si, že by bylo vhodné uklidit hračky, dávám jídlo na stůl"

Na formu kašli, dítě půjde do školkya tam bude stejně pod dozorem učitelek, který RaR buď neznají ,enbo z doskechu a pro kolektiv 25 dětí ji určitě nebudou používat. Tak malý aspoň bude mít trochu praxe od prarodičů. Jiný způsob opravdu nevadí, ani nepodrývá autoritu rodiče, vadí a podrývají rozdílný požadavky a případný "mamince to neřekneme" (zase platí to, že pokud je to babička rozmazlovací jednou za měsíc, nevadí to, pokud je to babička vychovávající denně, nejde to)