Přesto, že se nezabývám žádnou knižní výchovou, vychovávám citem a rozumem, takže nevím, jak dalece to bude odpověď pro tebe, nicméně bydlíme podobně a hned před přístavbou jsme si dali pravidla a hlavně udělali jsme vše tak, že jsme na sobě ZCELA nezávislí. A hlavně - já nežádám nic od nich a respektuji jejich požadavky a soukromí a naopak, oni nežádají nic od nás a respektují požadavky naše. Funguje to výborně mnoho let.
S tím je ale spojeno i to, že dítě nepobíhá mezi našim bytem a bytem prarodičů, nechodí tam jako domů - zkrátka my si žijeme a oni si žijí a není nijaký bod(třeba to dítě trávící hodiny u babičky) který by naše životy protínal-jestli mi rozumíš.
Takže dá se vše, jen chtít a dodržovat.