Karambo, jsem velmi bezkonfliktní a velmi komunikativní člověk. A když mi na něčem velmi záleží, tak nejsem zvyklá to lehce vzdávat. Problémy v soukromí i v práci jsem zvyklá řešit tak, že se snažím o nich v klidu mluvit. Ono to ale není jen o komunikaci, často jde prostě o to, že si chceš dělat věci PO SVÉM. Aby Ti do nich nikdo ani nemluvil, ani nekoukal.
A znám i situace (opět z práce i ze soukromí), kdy se jedna strana ze všech sil snažila o zlepšení, ale druhá se zabýčila a nešlo s ní hnout. A pak šlo všechno zákonitě do háje. Co dělat, když Ty se snažíš, ale ten druhý se snažit prostě NECHCE?
Mám kolem sebe také hodně případů, kdy se vztahy mezi rodiči radikálně zlepšily poté, co se děti osamostatnily a pořídily si vlastní bydlení, kdy se zlepšily vztahy mezi sourozenci poté, co třeba každý dostal svůj vlastní pokoj. Prostě zmizely jisté třecí plochy a byl klid.