On právě zvládl jen to samostatné jídlo. Ale taky ne úplně dobře, v puse otáčí lžíci, takže třeba nemůže jíst polívky, byl by celý mokrý. Do dneska jí nejraději rukama. To se povedlo kolem toho roku, to už jsem byla těhotná s jeho bráchou a hodně jsem chtěla, aby sám jedl, abych to měla jednoduchý. Teď v zimě si zvládl sundat tepláky, nějak viděl bráchu, jak se mu to povedlo, tak to zkusil taky. Třeba si sám nezuje ponožky, nesundá boty. Maximálně natahuje ruce, aby je dostal do rukávů, když já držím tričko a podobně. Občas už jsem hodně frustrovaná, když si představím, že v tomhle věku už jsou děti ve školce a už se o sebe postarají.