dobre tema
Kdyz jse se sem stehovala, tak s tim, ze max. na 2 roky a pak zpatky do Ceska...Nemci mi prisli desni, nemcinu jsem se nikdy neucila, takze jsem se nedomluvila, vecne depky z toho, ze kamaradi jsou v Cesku, pracovat jsem tu tenkrat jeste nemohla, cely den zavrena doma, v malym hnusnym meste (no proc jsem tam sla? byla jsem zamilovana....tak to clovek holt nevidi, neslysi....aspon ja)
za rok jsme se prestehovali, taky v Nemecku, ale jinam, krasna priroda, krasny prostredi, perfektni infrastruktura, nemcinu uz jsem celkem zvladla, pak se nasli i kamaradi a znami, narodily se nam deti...
ted po sedmi letech muzu rict, ze se mi zpatky ani nechce, chybi mi moc rodina, to jo, jsme takova ta velka, co se kazdy vikend schazivala u babicek, ale babicky uz nezijou a to kouzlo taky pomalu vyprchava, bojim se toho, co bude, az budou nasi starsi, ale zatim to moc neresim. Chybi mi i trochu cirkev, tam kde jsem chodila v Cesku to bylo fajn, tady jsme moc nezapadli.
Ale ted uz proste premyslime v dimenzi - kde se bude zit lip nasim detem - a tak tu zustaneme....nejspis
Vsechno to proste tak nejak vyresil cas..nejdriv me to strasne tahlo domu do Ceska, pak jsem tak nejak nevedela par roku, kde to "doma" vlastne mam, a ted uz jsem doma tady v Nemecku