Taky jsem chtěla brzo druhé mimi, malej coby batole byl hodnej, hezky jedl, lozil, nechodil a neutíkal. Nedalo se moc poznat jeho povaha. A za chvíli z něj byl ADHD kluk se spoustou zdravotních pootíží, takže za těchto konstalací je malý věkový rozdíl zcela vražedný. Ale nebylo stejně na co čekat, byla jsem coby prvorodička starší, takže jsem nechtěla "chytračit" a šla jsem do toho po hlavě - radši mít "svoje jisté" než se pak trápit tím, že druhé těhoteství nebude chtít přijít.
A přiznávám že jsem ráda moc a moc že to tak bylo, protože kdybych počkala, tak bych se vzhledem k okolnostem se prvorozeným synem asi do druhého nehrnula a měla bych asi velký věkový rozdíl, což jsem nikdy nechtěla.