Bonding důležitý je, protože je to navázání vztahu mezi matkou a dítětem Už to tu psala Markéta - k tomu dojde ve většině případů. Pokud se dvojici matka-dítě umožní raný nepřerušovaný kontakt, je navázání vztahu snazší, protože příroda to má tak vymyšlené, že v prvních hodinách po porodu fungují mechanismy, které tomu napomáhají.
Nicméně, jako lidi se už nespoléháme jen na přírodu, takže pokud z nějakého důvodu nevyužijeme ten hormonální rauš, který nám dává k dispozici, tak jsme schopni vytvořit si vzájemný vztah s dětmi i později.
Podle mého jednoduchého uvažování je fajn udělat všechno pro to, aby se miminko a maminka nemuseli v prvních hodinách po porodu odloučit, aby se mohli v klidu seznámit a prožít si to, co z mojí zkušenosti připomíná lásku na první pohled... prostě obrovský nával citů, emoce, co stříkají i ušima a totální zamilování. není to všespásné a byla by blbost tvrdit, že bonding zachrání všechno a zbytek rodičovství je snadný. Ale pomůže to do začátku a to je určitě dobrá věc.
Pokud se raná podora bondingu nepodaří, tak určitě není potřeba si řezat žíly, ale naopak je nejlepší se s miminkem hodně mazlit, tulit, kojit ho, spát s ním, nosit ho... všechno se dá dohnat. Mateřská náruč je lék, který by se měl dávkovat v míře větší než velké