Muj syn ji mel taky, velikosti slepiciho vejce skoro od narozeni. V roce a půl jsme byli na operaci. Dohodla jsem si predprijem. tj že rano se dostavis s deckem, dostal postel, pyzamo, vyplnili jsme papiry a v poledne jsme jeli domu. Druhy den rano jsme tam byli nalacno na sedmou, pockali jsme chvili na pokoji , dovedla jsem synka ke dverim salu, když ho odvazeli tak rval, ale rikaly mi sestry, že už na nej čeka anestezilog a uspi ho.

Ja jsem mezitim odjela do mesta si neco vyridit a když jsem prijela, zrovna se probouzel a řval jak tur, pry po narkoze normalni. dostal injekci proti bolesti a na spani a do deseti minut usnul a vzbudil se az vecer normalni. Mohli jsme jit i do herny, kde si normalne hral a pohyboval se. Když pozde vecer usnul, jela jsem dou. Rano se vzbudil v pohode a protoze mu ti delali -snad to nekomolim- laparoskopii, tj že nekde v trislech mel asi ctyri cm jizvu, kterou mu to odsali, sli jsme druhy den domu. Pamatuji si, jak bylo tenkrat v lednu teplo a kluk vylit z nemocnice jak ptak. Takže bych se niceho neobavala.