Vzpomínám, že když se narodil mladší syn, tak velký měl zrovna 19 měsíců a tím to možná začalo. Když jsem např. kojila, utíkal mi do kuchyně k nožům, ven z bytu, mlátil hlavou do topení a do dlažby.

Přitom je odmala vedeme k tomu, že jsou bráškové (... "no to teda nejsme, není to můj brácha...."), mají být na sebe hodní a pomáhat si, velký má malého chránit a ne mu ubližovat.


Teď velký říká, že se na mimčo těší, bude mu podávat dudlík, vozit ho atd.....Tak nevím.