Trochu mi to připomnělo, jak jsem si takhle jela autobusem, v kočárku týdení dvojčata, za ruku tříletou dcerku. Šťastně jsem se koukala na všechny tří a říkala si, jaký jsem měla štěstí, že je mám a že jsou všichni zdraví a dvojčata donošený...a v tom se jedna pani postavila přímo ke mně a na celej autobus zahlásila: No koukněte se na to. Chudák holka! Tři děti! Takové neštěstí!!!
Nezmohla jsem se na jediné slovo a jen tupě zírala na tu osobu...