Roniev na tohle mě vždycky napadá okřídlená věta králíčka Dupíka (od Bambiho).... "když nemůžeš říct nic pěkného raději neříkej nic"....

Víš ono mít to doma dnes a denně člověk je dost "napruženej" a dost věcí si bere (i když by nemusel) jako osobní útok a někdy jsou výroky těch "neznalých situace" opravdu hraničící se stupiditou....

Není to tak dávno co mi syn utekl z krámu k místní hasičské nádrži která před ním stojí, utíká furt a nejsem dostihový kůň abych mu stála pořád za zadkem, jen neškodně si tam háže kamínky a kouká do vody, když na něj vidím, nechám ho a "v klidu" nakoupím... a místní babky se rozdělily na dva tábory... jedny se vrhly k němu s tím že "je tam hastrman tě stáhne do vody" - i kdyby tam bylo deset hastrmanů tak ho to nezastaví (protože ani nezná význam toho slova a kdyby chtěl tak tam skočí i bez nich)... a druhý tábor házel trpné pohledy a poznámky na mě "vy ho tam takhle necháte, se vám utopí"....

Fakt si myslíš že jsem povinna brát ohledy na lidskou blbost? Neříkej mi že se dotyčné vrhají na mě a na něj v upřímnéééééém zájmu o jeho zdraví a život?! Prd, prostě mají zas o čem drbat, jaká jsem neschopná matka že nechám dítě u rybníka a nakupuju si rohlíky.... Né fakt nejsem slepá a vidím že mi utekl a že stojí u rybníka, ale proč mi to každá z těch babek musí zopakovat to nevím