Monty,to,ale nejde na všechno reagovat.Třeba minule jsme byli venku,synovi spadlo něco do oka,vytáhla jsem to kapesníkem,měl to trošku podrážděné.U něho katastrofa,hysterický řev,takže mažeme domů.Teď si to představ,já ho táhnu za ruku,on řve"pomóc nemám oko,přišel jsem o oko atd."drží si obě oči,takže nic nevidí,táhnu ho poslepu,vím,že s tím nic neudělám,nic na světě ho neuklidní,no tak si toho nevšímám.Jako pohledy těch lidí,co jsem to za matku mluví za vše.Ale v praxi nejde pořád něco vysvětlovat.