mam doma podobny pripad....tak nejak mi prijde, ze dcera ted tezce zkousi hranice a z velke casti je to take dane tim, ze si proste "nevidi do huby"...proste placne prvni co ji napadne a vubec nedomysli nasledky. jsou dny, kdy bych ji taky zabila u nas funguji tresty, od zakazu vecernicku az po zruseni cteni pred spanim (to nese asi nejhur). kazdopadne mam pocit, ze je dobre s ni o problemu mluvit az se uklidni tj. ne hned kdyz je v afektu nebo nacurena, protoze to me stejne nevnima, ale kdyz se uklidni tak si s ni situaci za pul hodky, za hodku probrat a rict si co a jak. primo kdyz je v razi nema cenu o cemkoliv diskutovat, protoze to jen vyvola dalsi drze vylevy a prijde mi, ze stejne poradne nevnima...