Já jsem zkoušela i to že jsem jí o všechno poprosila. Naše matka to nikdy nedělala ani neděkovala...
A tak já jí říkám jdi si prosím tě obout boty, mohla bys mi prosím tě podat...a hned jí poděkuju za to když to udělá...někdy tofunguje....ale když spěchám tak to chci taky zdůraznit tím, že jí prostě řeknu obuj si ty boty.....a nevidím v tom nic hroznýho...není to tak že bych jí pořád jen rozkazovala....
Taky spousta lidí říkalo že když máme miminko že mi teď bude muset pomáhat...ale ani to já nepraktikuju protože zastávám názor že má právo mít svoje dětství a ne být po ruce mámě....takový aby mi něco podala nebo donesla když zapomenu to jí poprosím...ale toť vše...
Prostě mi připadá že nemá špatné dětství..a proto to vůbec nechápu a nevím jak s tím naložit..