ta je teda hustá. Tak kdyby to řekla moje holka, tak bych asi měla pěkný vztek. Ale určitě bych jí řekla, co by mohlo následovat, kdyby ve školce řekla, že jí bijeme (přiměřeně jejímu věku).
Každé dítě je jiné, ale třeba u nás fakt pomáhá, když si pak někdy v klidu popovídáme, co mě mrzí a co mrzí jí. Třeba že mi nevadí, když jí nějaké jídlo nechutná, ale je fakt blbý, když prohlásí, že je to hnus apod. Někdy na ní křičím zbytečně a to se jí pak omluvím. Ale moje holka je spíš cíťa.
Kdyby do mě kopla kvůli tomu, že nedostane sladké, tak to fakt nevím. Dostala by určitě na zadek a to dost, byla bych vzteky bez sebe. Pak bych si s ní v klidu o tom promluvila, že takhle se chovat nesmí. Třeba až večer nebo i druhý den.
Poznámky ohledně toho, že jí nevadí, že nemůže koukat na TV bych neřešila, nekomentovala. Něco se v ní pere. U nás někdy pomůže čas, třeba i víkend u rodičů.
Jo, ono se to moc lehko radí druhému.